Už nějakou dobu děti ve všech třídách pilovaly mikulášské básničky a písničky. Předškoláci v Žabičkách se naučili „čertí tanec“ a sami si vymýšleli nové sloky a rýmy k legrační písničce Čerti v pekle. Nástěnky na chodbě byly plné Mikulášů, andělů i čertů. Děti se nemohly dočkat, ale přesto jako každým rokem panovaly jisté obavy. Nastal pátek 5. prosince. Od rána se ze školy ozývalo zvonění, řinčení řetězů a brblání. Konečně se tyto zvuky přiblížily k našim dveřím a děti se dočkaly celé početné družiny v čele s Mikulášem. Občas se objevily slzičky, ale s pomocí paní učitelek i krásných andílků brzy zmizely. Po zpěvu písniček i slibu polepšení napětí povolilo a děti se radovaly z přinesených dárků. Některým čerti i andělé vzdáleně připomínali někoho známého, ale to přece nic neznamená…
