ZŠ a MŠ Hutisko-Solanec

Hutisko 605
756 62 Hutisko-Solanec
571 644 262 - kancelář školy
571 644 047 - ředitelka školy
721 912 331 - vedoucí MŠ
571 644 362 - vedoucí jídelny
607 545 610 - vedoucí jídelny

info@zshutisko.org; jidelna@zshutisko.org

Exkurze Polsko

28.04.2019 16:03

Na čtvrtek 25. dubna 2019 měli chlapci a děvčata z osmé a deváté třídy naplánovanou exkurzi do Polska. Cílem bylo historické město Krakow a nedaleko ležící město Vělička, kde se nachází světoznámý solný důl.

Ráno jsme si museli trochu přivstat, abychom mohli vyjet v pět hodin. Za volantem seděl pan učitel Rybář, a tak jsme nemuseli na autobus čekat – spíše čekal autobus na nás. Když přiběhl poslední zadýchaný „účastník zájezdu“, mohli jsme vyrazit. Cesta poměrně rychle ubíhala. Na polských hranicích jsme měli krátkou zastávku a potom pokračovali směrem ke Krakowu.

Když jsme přijížděli k řece Visle, na které město leží, uviděli jsme Wawel, hrad a zámek, kam jsme měli také namířeno. Najít místo na parkování a pak už vzhůru na hrad. Připojili jsme se k těm dlouhým zástupům školních výletů, exkurzí a turistických výletníků, kteří měli stejný cíl. Vstoupili jsme na rozlehlé nádvoří. Uviděli jsme kolem dokola historické stavby postavené v různých stavebních slozích. Gotika přecházela v renesanci a baroko. Zastavili jsme se před velkou katedrálou, kde probíhaly korunovace polských králů. Udělali jsme památeční foto a pak namířili ke vchodu této stavby, abychom si ji prohlédli i uvnitř.

Ještě procházka kolem hradeb a pohled na město shora. Potom jsme prošli kolem jedné z bašt do historického centra Krakowa. Hlavní náměstí je nejen historickým centrem, ale také centrem obchodů, kaváren, občerstvení a stánků. I naši žáci zde měli hodinový rozchod.

Potom povinné přepočítání a rychle zpět k autobusu, abychom se vydali na cestu do Věličky.

Z parkoviště vedla cesta parkem k hlavní bráně dolu. Tam opět davy a davy návštěvníků. Ze zástupů čekajících se ozývaly různé jazyky. Měli jsme ještě chvíli čas, a tak si někteří dali zmrzlinu nebo uhasili žízeň. Měli jsme se rozdělit na dvě skupiny – jedna s anglicky mluvícím průvodcem a druhá měla mít výklad v češtině. Pár odvážlivců se pro první skupinu našlo, ale většina byla v té druhé. Prohlídka dolu trvala přes dvě hodiny, ale byla natolik zajímavá, že rychle uběhla.

Na zpáteční cestě jsme cítili únavu, ale na dětech to moc poznat nebylo. Když jsme se blížili k Rožnovu, i nějaká písnička zazněla. Takže se dá říct, že se zpěvem a úsměvem na rtech jsme se vrátili ve večerních hodinách domů.

 

Dana Chasáková